Úterý 05 leden 2021
“Očkovací PR kampaň” “české” vlády připomíná Rudé právo z 50. let   
Pridal tk Úterý 05 leden 2021 - 03:56:22 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
“Česká” vláda vyrazila do boje za očkování novou vakcínou proti koronaviru. Tu většina obyvatelstva odmítá z důvodu naprosté absence klinických studií o jejích skutečné efektivitě a vedlejších účincích. Nejde zdaleka jen o placenou reklamu, ale i o placené PR a placené trollování na internetových diskuzních fórech.

Například na serveru novinky.cz hraje prim jakási Janka Volnaskova. Její příspěvky jsou perly Pr oddělení ministerstva zdravotnictví a příslušných agentur. Posuďte sami:

“….. Všichni jsme doufali, v jediné, ve vakcínu. Abychom mohli zase začít normálně žít. Nejlepší mozky věta se pustily do práce a díky tomu, že se do boje pustily všechny státy světa, že spolupracovaly, že byly zkráceny byrokratické podmínky a investovaly se ohromné finanční prostředky vakcína je tady. Já jsem za to moc vděčná a všem se na tom podíleli děkuji. ..”

Jako bych četl Rudé právo někdy z roku 1950, kdy se děkovalo svářečům, baníkům a rolníkům, že překročili plán a splnili závěry 1. pětiletky……..

Podoba čistě náhodná? Nebude to tím, že za tím stojí stále stejní lidé?

KPI
Česká věc

Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



V Německu budou převychovávat většinovou společnost a zvažují nové ministerstvo pro boj proti rasismu   
Pridal tk Úterý 05 leden 2021 - 03:53:43 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
Německá vláda plánuje vyčlenit na boj proti pravici a rasismu v příštích 4 letech další 1 mld. EUR. Zaangažovaní poradci vlády (často “neziskovky) předkládají nejrůznější návrhy, jak onen balík peněz co nejefektivněji využít (a přesunout do jejich kapes). Jednu z hlavních rolí hraje Das Deutsche Zentrum für Integrations- und Migrationsforschung (DeZIM) (Německý institut pro výzkum integrace a migrace), který má dostat lví podíl z této částky.

Proto není divu, že jeho ředitelka Naika Foroutan přišla s několika podnětnými návrhy. Podle ní je prý potřeba nejprve antirasisticky převychovat bílé Němce. Za všechno totiž mohou prý oni. Imigrantská kriminalita a znásilňování bělošek uprchlíky? Jasná vina bílo Němce, který by se na cizí ženu neodvážil ani sáhnout! Vypadá to, že tento návrh má slušnou šanci na získání financí.

Dále je prý potřeba, aby vzniklo nové anti rasistické ministerstvo, které bude bílého Němce převychovávat a případně trestat, pokud by dělal potíže.

Německý gojim zkrátka nesmí poznat oddychu od ideové masáže. Když už po 75 letech netáhne židovský holocaust a koloniální minulost, tak se na něj musel vymyslet rasismus, aby se nebránil konečné likvidaci své země. Bojím se, že pro ČR je plánován stejný scénář.

Milan v Německu
Česká věc

Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



Nejméně pět smrtí po vakcíně Pfizer/BioNTech   
Pridal tk Úterý 05 leden 2021 - 03:50:02 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
41letá portugalská zdravotní sestra zemřela na Nový rok 48 hodin poté, co byla v UK naočkována vakcínou Pfizer/BioNTech. Netrpěla žádnými zdravotními problémy a po očkování neměla žádné nežádoucí účinky.

V Kalmaru ve Švédsku zemřel 85letý muž na infarkt 1 den po vakcinaci.

V Izraeli zemřel 75letý muž z Beit She’an na infarkt 2 hodiny po vakcinaci. Další 88letý muž zemřel v Jeruzalémě rovněž 2 hodiny po vakcinaci.

V Lucernu ve Švýcarsku zemřel 91letý muž 5 dnů po vakcinaci.

V reakci na zprávu o dvou úmrtích uvedla izraelská asociace Midaat, že při podávání vakcín rizikové populaci „mohou nastat nešťastné případy. Z toho nelze vyvodit nebezpečnost vakcíny, ale uvítáme,když bude od farmaceutických společností v procesu schvalování léčiv požadována transparentnost.“

Hlavní lékař Dr. Alvunger švédské Federální zdravotnické agentury „Folkhalsomyndigheten“ řekl k faktu, že smrt nastala tak brzy po očkování:

„To není na nás,“ a zdůraznil, že jde především o protokol. „Vzhledem k obavám o bezpečnost vakcín COVID je o to naléhavější, že jsme plně transparentní a dodržujeme zavedené protokoly.“

Když společnost Pfizer/ BioNTech 10.12. předložila FDA v informačním dokumentu údaje o bezpečnosti vakcíny, zpráva uváděla: „Nejčastěji hlášené SAE (vážné vedlejší účinky) byly srdeční poruchy (0,1% v každé skupině).“

Zdroj: https://www.theepochtimes.com/four-deaths-in-elderly-reporte...

Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



Turecko se přiklání k centru Nové Velké hry   
Pridal tk Úterý 05 leden 2021 - 03:36:12 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
Pokud jde o zasetí - a zisk - z nejednoty, Erdoganovo Turecko je docela eso.

Podle krásně pojmenovaného Zákona o boji proti americkým protivníkům prostřednictvím sankcí (CAATSA) Trumpova administrativa podle očekávání zavedla sankce proti Ankaře za to, že se odvážila zakoupit ruské protiraketové obranné systémy země-vzduch S-400. Sankce se zaměřily na tureckou státní agenturu SSB, která rozhoduje o nákupech pro armádu.


Odpověď tureckého ministra zahraničí Mevluta Cavusoglua byla rychlá: Ankara neustoupí - a tak rozvažuje nad tím, jak zareagovat.

Evropští pudlové museli nevyhnutelně zajistit návaznost. Takže po příslovečné, nekonečné debatě v Bruselu se dohodli na „omezených“ sankcích - a přidali seznam dalších sankcí pro summit, který se má konat v březnu 2021. Tyto sankce se však ve skutečnosti zaměřují na dosud neznámé osoby, zapojené do offshoringových vrtných operací ve výsostných vodách Kypru a Řecka, což nemá nic společného se systémem S-400.

To, s čím EU přišla, je ve skutečnosti velmi ambiciózní globální režim, týkající se sankcí za porušení lidských práv, který byl vytvořen podle amerického Magnitského zákona. Zahrnuje zákaz cestování a zmrazení majetku lidí, jimž se jednostranně přisuzuje odpovědnost za genocidu, mučení, mimosoudní zabíjení a zločiny proti lidskosti.

Turecko je v tomto případě jen pokusný králík. EU vždy silně váhá, pokud jde o sankcionování člena NATO. To, co eurokraté v Bruselu opravdu chtějí, je další, mocný nástroj, který by kladl překážky hlavně Číně a Rusku.

Naši džihádisté, pardon, „umírnění rebelové“

Je fascinující, že Ankara pod Erdoganovým vedením vždy působí dojmem, že nemá obavy z následků.

Vezměte si například zdánlivě neřešitelnou situaci v provincii Idlíb na severozápadě Sýrie. Šéfové Džabhat an-Nusrá - alias Al-Káida v Sýrii - jsou nyní zapojeni do „tajných“ jednání s ozbrojenými gangy, podporovanými Tureckem, jako je Ahrar al-Sharkia, a to přímo před zraky tureckých představitelů. Cílem je zvýšit počet džihádistů, soustředěných v určitých klíčových oblastech. Sečteno a podtrženo: velké množství z nich přijde z Džabhat an-Nusrá.

Takže Ankara z praktických důvodů plně podporuje tvrdé džihádisty v severozápadní Sýrii - maskované pod „nevinným“ označením Haját Tahrír al-Šám. Ankara nemá absolutně žádný zájem nechat tyto lidi zmizet. Moskva si je samozřejmě vědoma těchto lumpáren, ale mazaní stratégové Kremlu a ministerstva obrany dávají přednost tomu nechat to nějakou dobu být. Ovšem za předpokladu, že proces v Astaně, na němž se podíleli Rusko, Írán a Turecko, přinese nějaké výsledky.

Erdogan zároveň mistrovsky působí dojmem, že má velký zájem na tom, přiklonit se směrem k Moskvě. Rozplývá se nad tím, že „jeho ruský kolega Vladimir Putin“ podporuje tuto myšlenku (kterou původně předložil Ázerbajdžán), týkající se regionální bezpečnostní platformy, spojující Rusko, Turecko, Írán, Ázerbájdžán, Gruzii a Arménii. Erdogan dokonce prohlásil, že pokud bude Jerevan součástí tohoto mechanismu, „může být otevřena nová stránka“ v dosud těžko řešitelných vztazích mezi Tureckem a Arménií.

Samozřejmě pomůže i to, že Erdogan bude mít velmi důležité místo u stolu této domnělé bezpečnostní organizace, přestože Putin bude mít hlavní postavení.

Celkový obraz je ještě více fascinující - protože vycházejí na povrch různé aspekty Putinovy ​​vyrovnávací strategie Eurasie, která zahrnuje jako hlavní hráče Rusko, Čínu, Írán, Turecko a Pákistán.

V předvečer prvního výročí atentátu na generála Sulejmáního není Teherán vůbec zastrašený, ani „izolovaný“. Z praktických důvodů jsou USA pomalu ale jistě vytlačovány z Iráku. Íránské diplomatické a vojenské vazby na Irák, Sýrii a Libanon zůstávají pevné.

Jelikož je méně amerických jednotek v Afghánistánu, Írán bude poprvé od éry „osy zla“ méně obklopen Pentagonem. Rusko i Čína - klíčové uzly integrace Eurasie - to plně schvalují.

Íránská měna riál samozřejmě spadla vůči americkému dolaru a příjmy z ropy klesly z více než 100 miliard dolarů ročně na částku něco kolem 7 miliard dolarů ročně. Přesto ostatnímu exportu se daří, přesahuje 30 miliard dolarů ročně.

Vše se brzy změní k lepšímu. Írán staví ultra strategický plynovod, směřující z východní části Perského zálivu do přístavu Jask v Ománském zálivu. Obchází Hormuzský průliv a je připraven vyvážet až 1 milion barelů ropy denně. Hlavním zákazníkem bude Čína.

Íránský prezident Rúhání prohlásil, že ropovod bude hotový do léta 2021, a dodal, že Írán plánuje v příštím roce prodat více než 2,3 milionu barelů ropy denně, nehledě na americké sankce, které by Biden a Harrisová zmírnili.

Nezapomeňte na Zlatý prstenec

Írán je dobře propojen na západě s Tureckem a na východě se střední Asií. Mimořádně důležitým prvkem na šachovnici jsou nákladní vlaky, přímo spojující Turecko s Čínou přes Střední Asii, obcházející Rusko.

Na začátku tohoto měsíce vyjel první nákladní vlak z Istanbulu na 12denní cestu o délce 8 693 km. Projel pod Bosporem zbrusu novým Marmarským tunelem, který byl slavnostně otevřen před rokem, poté projel podél východně-západního Středního koridoru po železnici Baku-Tbilisi-Kars (BTK) přes Gruzii, Ázerbájdžán a Kazachstán.

V Turecku je tento okruh známý jako Hedvábná železnice. Společnost BTK zredukovala dobu nákladní přepravy z Turecka do Číny z jednoho měsíce na pouhých 12 dní. Celá trasa z východní Asie do západní Evropy nyní trvá pouhých 18 dní. BTK je klíčový uzel tzv. Středního koridoru z Pekingu do Londýna a Železná hedvábná stezka z Kazachstánu do Turecka.

Vše, co bylo výše uvedeno, zcela zapadá do agendy EU - zejména do agendy Německa: realizace strategického obchodního koridoru, spojujícího EU s Čínou, obcházející Rusko.

To by nakonec vedlo k jedné z klíčových aliancí, která by se upevnila v divokých 20. letech: Berlín-Peking.

Kvůli urychlení tohoto domnělého spojenectví probíhají v Bruselu diskuse o tom, že by eurokraté těžili z turkmenského nacionalismu, hnutí Pan-turkismus a nedávné entente cordial (tj. Srdečná dohoda) mezi Erdoganem a čínským prezidentem, pokud jde o Ujgury. Ale je zde problém: hodně turkofonních kmenů dává přednost spojenectví s Ruskem.

Kromě toho se Rusku nedá vyhnout, pokud jde o další koridory. Vezměte si například tok japonského zboží, směřujícího do Vladivostoku, a poté přes Transsibiřskou magistrálu do Moskvy a dále do EU.

Strategie EU pro obejití Ruska nebyla v Arménii a Ázerbájdžánu populární: to, co jsme měli, bylo relativní stažení se Turecka a de facto vítězství Ruska, přičemž Moskva upevnila své vojenské postavení na Kavkaze.

Uvažujte nad ještě zajímavějším tahem: strategické partnerství Ázerbájdžánu a Pákistánu, které se nyní snaží naplno rozjet obchod, obranu, energetiku, vědu a technologii, a zemědělství. Mimochodem Islámábád podporoval Baku v Náhorním Karabachu.

Ázerbájdžán a Pákistán mají velmi dobré vztahy s Tureckem: jde o záležitost velmi složitého, vzájemně provázaného turecko-perského kulturního dědictví.

Mohou se dokonce ještě více přiblížit, protože Mezinárodní severo-jižní dopravní koridor (INTSC) čím dál tím více propojuje nejen Islámábád s Baku, ale také obě města s Moskvou.

Proto další dimenze nového bezpečnostního mechanismu, kterou navrhuje Baku, bude propojovat Rusko, Turecko, Írán, Ázerbájdžán, Gruzii a Arménii, přičemž hlavní čtyři země chtějí užší vztahy s Pákistánem.

Analytik Andrew Korybko to hezky nazval „Zlatý prstenec“ - nová dimenze centrální eurasijské integrace, zahrnující Rusko, Čínu, Írán, Pákistán, Turecko, Ázerbájdžán a středoasijské státy. Tohle všechno jde daleko nad rámec možné triple entente (trojité dohody): Berlín-Ankara-Peking.

Jisté je, že nanejvýš důležitý vztah mezi Berlínem a Moskvou musí zůstat chladný jako led. Norský analytik Glenn Diesen to všechno shrnul slovy: „Německo-ruské partnerství pro Velkou Evropu bylo nahrazeno čínsko-ruským partnerstvím pro Velkou Eurasii.“

Jisté je také to, že Erdogan, mistr změn směru, najde způsoby, jak těžit současně z Německa i Ruska.

Pepe Escobar

Turkey pivots to the center of The New Great Game vyšel 28.12.2020 na thesaker.is. Překlad Zvědavec.

Zdroj: http://www.zvedavec.org/komentare/2021/01/8561-turecko-se-priklani-k-centru-nove-velke-hry.htm
Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



Elektromobily budou vyžadovat tři nové elektrárny   
Pridal tk Úterý 05 leden 2021 - 03:32:12 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
O nárocích elektromobility na produkci elektřiny dostává veřejnost neúplné zprávy. Pokud by měla hrát opravdu významnou roli, bude vyžadovat kapacitu několika temelínských bloků. O problematice jsme diskutovali s profesorem Janem Mackem z ČVUT.

Zaplatíte za plnou baterii, ale ve skutečnosti ji budete mít nabitou jen z poloviny. Pokud budete v létě „krmit“ elektromobil rychlonabíječkou, musíte s tím počítat. Úskalí, spojených s tímto typem dopravy je však víc. Oficiální místa v Bruselu i Praze o nich ovšem mlčí.

EU se netají tím, že sází na elektromobilitu. Co by Česko muselo udělat, aby se zde mohly elektromobily stát opravdovou funkční alternativou ke klasickým automobilům? Co všechno by se muselo vybudovat a připravit?

S ohledem na malý dojezd ve skutečném provozu, zejména v zimě a u řidičů s „těžkou nohou”, využívajících vysokou dynamiku elektromobilu na úkor spotřeby, je důležitá hustá síť stanic pro rychlonabíjení. To by se obecně mělo však využívat co nejméně, protože závažným způsobem zvyšuje energetickou spotřebu vozidla a současně velmi snižuje životnost baterie. Pro představu – při rychlonabíjení je samotná účinnost mezi zaplacenou energií odebranou ze stojanu a energií uloženou do baterie obvykle pod 70 procent, ale v létě vlivem nutného chlazení baterie klimatizací během nabíjení i pod 50 procent. Tedy zaplatíte za dva litry benzinu, ale v nádrži máte jen jeden.

Zbývá tedy nabíjení pomalé, „přes noc“. To je řešitelné snadněji v rodinných domcích, vyžaduje ovšem zesílení přípojky a příslušnou paušální platbu „za jistič“. Ujedete-li denně 60 kilometrů při dojíždění do práce a nákupech, jde u malého auta se spotřebou zhruba 15 kWh na 100 km (bez topení) o asi 10 kWh, tedy o příkon pod 2 kW při nabíjení během šesti hodin. To je příkon automatické pračky nebo sušičky, tedy – pokud je současně s nabíjením nepouštíte v noci – ještě tolerovaný běžným jističem na 16 ampér při napětí 231 voltů. Pokud ovšem jde o SUV se spotřebou 25 kWh na 100 km a více, už to tak jednoduché nebude, stejně jako při jízdě s topením nebo klimatizací (snadno přes 30 kWh/100 km u velkých vozidel s pohotovostní hmotností 2,5 – 3 tuny) a při větších vzdálenostech ujetých přes den.

To vypadá, jako začátek problému…

Celou kapacitu baterie u dnešní střední třídy kolem 40 – 50 kWh s 20ampérovým jističem přes noc nenabijete. Pro jednoho zákazníka se to vejde do kapacity transformátoru pro danou oblast, ale při hromadném rozšíření se budou rekonstruovat i přívodní kabely rozvodné společnosti.

Jsou to velice jednoduché počty, Ve skutečnosti jsou však pro extrémní hodnoty komplikovanější, pokud byste chtěli využít pro dálkovou jízdu celou kapacitu baterie. Nabíjení nad 80 procent kapacity, před dlouhou cestou třeba, trvá neúměrně dlouho, protože roste vnitřní odpor baterie a nabíjecí proud je omezený.

Na sídlištích je zřejmě noční nabíjení při současném nedostatku parkovacích míst těžko řešitelné i při představě o náhradě 20 procent současných vozidel elektromobily, tím méně při snech o třetinovém či polovičním podílu elektromobilů.

Mimochodem, pokud budete po případné nehodě dodržovat několikatýdenní karanténu baterie, tedy nebudete jezdit, můžete mít nabíječku v garáži. Pokud ne, postavte si raději přístřešek v požárně bezpečné vzdálenosti od domu.

Máte nějakou představu o tom, jaké investice si příprava funkční a robustní infrastruktury pro elektromobilitu přibližně vyžádá? Je to vůbec možné, nebo se to dá jen zhruba odhadovat?

Tohle je otázka na silnopoudaře a energetiky. Nepříjemné je, že pro zřízení veřejné nabíjecí stanice musíte dimenzovat přívod energie na velké výkony. Nabití 20 kWh během 30 minut představuje už příkon rodinného domku s elektrickým topením 40 kW. A to – ve srovnání s předcházejícími příklady – neuvádím nijak extrémní případ. Nabíjecí kabely dosahují rozměrů benzinové hadice nebo musíte jít na vysoká napětí, která nejsou u stejnosměrného proudu příliš bezpečná v ruce laika. Z hlediska poskytovatele jde o riskantní investici, která se odrazí v ceně nabíjení nebo v tom, že riziko dotačně pokryje stát z peněz všech – i neelektrifikovaných – poplatníků.

Zatím ne úplně řešená je také čekací doba. Dá se samozřejmě zvládnout ve snech informatiků – splněných, pokud je elektroaut velmi málo, ale život na cestě přináší různá překvapení proti plánům a třeba objednané době nabíjení. A rozdíl jednoho místa ve frontě může být 30 minut a více. Postavíte jako investor za této situace ne jeden, ale pět stojanů? Užijete si jako zákazník na dlouhé cestě další kávy?

V Česku je nyní něco přes pět milionů automobilů. Dá se odhadovat, kolik elektřiny by vyžadoval provoz takového množství elektromobilů? Z laických výpočtů se zdá, že by současné zdroje elektřiny nestačily uspokojit běžnou spotřebu a spotřebu elektromobilů. Může to být pravda?

Ano, je to pravda. Výpočet není zvlášť složitý a stačí jen hrubý odhad, který dále používám s ohledem na rozptyl všech použitých údajů. Musí se však rozlišit mezi energetickou spotřebou a příkonem.

Energetická spotřeba je ekvivalentní práci, tedy časově kumulovanému výkonu, a pro tento případ se měří v terajoulech nebo spíše petajoulech, což je 109 megajoulu. Pro představu – jeden kilogram nafty nebo benzinu je asi 42 megajoule (u benzinu spíše méně vlivem nižší výhřevnosti přidávaného etanolu). S hustotou nafty asi 0,83 kg/dm3 je to pro 1 litr (dm3) skoro přesně 10 kWh/l nafty, u benzinu by to bylo o asi 10 procent méně vlivem jeho nižší výhřevnosti a hustoty.

Pro současnou českou spotřebu asi 60 – 70 petajoulů v benzinu pro osobní automobily a totéž v naftě jde o zhruba 130 petajoulů, tedy hodně zhruba o 3 000 000 tun benzinu a nafty, tedy 36 000 GWh. Elektromobil využije energii při skutečné jízdě na výstupu „ze zásuvky“ s účinností zhruba 2,8 násobnou proti využití energie z uhlovodíkového paliva ve spalovacím motoru pro stejné vozidlo. Nepočítá se s pravidelným rychlonabíjením, které by tuto účinnost podstatně zhoršilo.

Ale pozor, stejně musíme připočítat energii spotřebovanou při vyšších jízdních odporech kvůli vyšší hmotnosti elektromobilu – tím horší, čím vyšší je požadovaný dojezd – a energii na topení, odmlžení a odmrazení skel, které je u spalovacího motoru „zdarma“. Pak spotřeba hypotetické náhrady všech osobních automobilů elektrickými bateriovými nabíjenými „přes noc“ je zhruba polovina spotřeby ve fosilních uhlovodíkových palivech, tedy zhruba 65 PJ neboli 18 000 GWh. Produkce Temelína v obou blocích při celkovém výkonu 2 GW je menší než 15 000 GWh za rok, zdánlivě potřebujeme „jen“ o něco více než dva bloky Temelína pro toto zajištění průměrné spotřeby za předpokladu stejné mobility.

S tím ale zatím nikdo nepočítá!

Jenže my předpokládáme nabití, byť pomalé, přes noc, tedy za nějakých šest až osm hodin. Pro osmihodinové nabíjení z celkových 24 hodin, po které vyrábí GWh elektrárna, tedy potřebujeme třikrát větší výkon. Takže ne dva bloky, ale nejméně šest, reálně spíše sedm nových bloků o výkonu 1 GW. Tohle si pisatelé populárních článků, operující s průměry, ne vždy uvědomují. A to jsem používal všude velmi optimistických odhadů o účinnostech elektrických vozidel i nabíjení.

Vy mluvíte o jaderných blocích, jež jsou z hlediska CO2 prakticky bezemisní. Jenže reálně by energii spíš dodávaly zdroje jiného typu…

Ano, úvaha o emisích je zcela na místě. Ne těch zdravotně závadných, ty jsou při fungující legislativě u nových vozidel dávno vyřešeny i se spalovacími motory, ale emisí skleníkových plynů. Při současném energetickém mixu nepřináší elektromobil žádné výhody, v budoucnosti se to po dostavbě nových bloků pro náhradu uhelných bude postupně zlepšovat. Ale dokud budeme dovážet levné baterie z Číny, vyráběné „uhelnou“ energetikou, platí jednoduchý závěr: při životnosti současných baterií (mezi 150 000 až 200 000 km ve vozidle) koupí nového malého elektromobilu nepřispíváme ke snížení skleníkových emisí. Koupí elektromobilu s dojezdem 500 kilometrů a více koncentraci skleníkových plynů v atmosféře dokonce proti přiměřenému vozidlu se spalovacím motorem nebo s hybridním pohonem zvyšujeme!

Prof. Ing, Jan Macek, DrSc.

Jan Macek působí na Fakultě strojní ČVUT, od roku 2006 je jejím proděkanem pro vědu a výzkum (v letech 1997 – 2000 byl děkanem). Od roku 1991 vede Ústav automobilů, spalovacích motorů a kolejových vozidel. Je zakládajícím členem think-tanku Realistická ekologie a energetika (zde), který přináší informace a pohledy na tuto problematiku výhradně očima vědy a faktů, nikoli ideologie. Ta naopak dlouhodobě zatěžuje informace poskytované médiím i veřejnosti ze strany ekologistických organizací.

Rozhovor, který jste právě dočetli je toho jednoznačným důkazem.

Přemysl Souček

Zdroj: http://www.zvedavec.org/komentare/2021/01/8559-elektromobily-budou-vyzadovat-tri-nove-elektrarny.htm

Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



Koronavirus a Korelace   
Pridal tk Úterý 05 leden 2021 - 03:26:28 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
Co takhle nějakou konspirační teorii? Dáte si? Tak jo.

A k čemu jinému dnes než ke koronaviru a strašlivé pandemii silnější chřipky, přejmenované z marketingových důvodů firmy „Marketing Strachu, Hrůzy a Paniky, s.r.o.“ na „koronavirus“ nebo „Covid-19“.


Česká republika

Podíl počtu pozitivních testů v České republice vykazuje velice silnou korelaci s počtem testovaných.

Viz graf tohoto trendu do cca druhé poloviny října:

https://www.rajce.idnes.cz/f1464667315

Od konce října je podíl pozitivních testů na všech testech mezi 30 a 50 procenty.

Počet hospitalizovaných v ČR razantně narostl po prázdninách, tedy v období, kdy razantně narostl počet denně prováděných testů a podíl pozitivních testů na provedených testech.

Ukazuje to poměrně dobře graf MZČR:

https://onemocneni-aktualne.mzcr.cz/covid-19?utm_source=general&utm_medium=widget&utm_campaign=covid-19

Máme tu tedy zajímavou korelaci mezi počtem testů na straně jedné a na straně druhé počtem pozitivních testů a počtem hospitalizovaných.

Slovensko

Na Slovensku byla situace s Covidem většinu roku 2020 poměrně stabilizovaná. Až do podzimu mělo Slovensko desetinu úmrtí „na“ Covid ve srovnání s ČR i zbytkem světa. (Na Slovensku se tehdy dělaly pitvy a pro zahrnutí do statistiky „úmrtí Covid“ musela být prokázána souvislost mezi Covidem a úmrtím, takže nestačilo, aby se někdo zabil na motorce a měl náhodou pozitivní test na SARS-CoV-2). Počty hospitalizovaných byly malé, nikde žádné zmínky o slovenských nemocnicích praskajících ve švech.

Během víkendu 31.10.-1.11. proběhlo na Slovensku první plošné testování. Výsledkem bylo zjištění pozitivity u 1% testovaných. (38 tisíc z 3 milionů testovaných.) tedy zcela marginální problém.

https://tn.nova.cz/clanek/slovensko-zna-vysledky-plosneho-testovani-zucastnilo-se-pres-3-6-milionu-lidi.html

Toto plošné testování bylo – z pozdějšího pohledu velice paradoxně – oslavováno jako nástroj na odvrácení lockdownu a nástroj k zamezení šíření infekce na Slovensku.

Druhé kolo plošného testování proběhlo na Slovensku hned následující víkend – 6. až 7.11.

Zatímco v České republice se již masově testovalo od začátku září a nárůst pozitivně testovaných i hospitalizovaných v ČR narůstal prudce již od září, hned následně s nárůstem počtu testů, na Slovensku začal počet pozitivně testovaných a počet hospitalizovaných narůstat až v listopadu a prosinci po plošném testování.

Situace na Slovensku se postupně zhoršovala, rostl počet pozitivních, počet hospitalizovaných, počet nemocných, počet nemocných ve vážném stavu i počet úmrtí.

Dnes je již situace na Slovensku – pouhé dva měsíce po druhém plošném testování – zcela odlišná od počátku podzimu (před plošným testováním) a v současnosti je již situace naprosto katastrofická, jak hlásají média kovid-fašistické propagandy.

Dnešní titulek na novinkách:

„Nitře došly ventilátory a nestíhá krematorium“

USA

V USA započalo razantní masové testování již na jaře 2020. Počty pozitivních, počty hospitalizovaných i počty vykázaných úmrtí narůstaly v USA již od jara.

Testovací sady k testům na koronavirus SARS-CoV-2 byly na jaře 2020 nakažené virem SARS-CoV-2:

https://www.foxnews.com/health/cdc-lab-for-coronavirus-test-kits-may-contaminated-report

https://www.washingtonpost.com/investigations/cdc-coronavirus-test-kits-were-likely-contaminated-federal-review-confirms/2020/06/20/1ceb4e16-b2ef-11ea-8f56-63f38c990077_story.html

https://www.boston.com/news/coronavirus/2020/06/20/cdc-coronavirus-test-kits-likely-contaminated

Zajímavé korelace, ne?

Cože? Že to jsou zcela nesmyslné konspirační teorie?

Ale miláčkové moji, já nic neřekl. To zcela logické vysvětlení napadlo Vás.

Na, mne to nesvalujte, to Váš zdravý selský rozum Vám říká to, co se Vám nelíbí a co si třeba nechcete připustit.

Post Scriptum:

Když občas jedu okolo testovacího centra a vidím tu frontu lidí, tak si tak říkám, že stát frontu na virus je o několik levelů větší surrealismus než stále zdůrazňované fronty na banány za komančů. :-D

Kdyby nic jiného, tak v té frontě na test je přeci každý druhý „nakažený“, takže pravděpodobnost, že se do té doby zdravý člověk nakazí koronavirem ve frontě na test, je téměř stoprocentní. Tedy pokud na sobě nemá atom-bordel a proti-plynovou masku s uhlíkovým filtrem.

Řádně nevyzkoušené očkování „proti Covidu“ pak bude brutální Darwinovou cenou. Paradoxem, se kterým tedy mocenské elity zřejmě zapomněly počítat, je fakt, že tuto Darwinovu cenu získají jejich nejposlušnější.

Michal Brand

Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



Dopis paní Martě Kubišové   
Pridal tk Úterý 05 leden 2021 - 03:22:12 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
Paní Marto Kubišová,

přečetl jsem si článek v Parlamentních listech.cz, ve kterých nám sdělujete, že končí nejen televizní pořad „Chcete mě“, ale s ním končíte i Vy. Chápu, že to pro Vás byla srdeční záležitost, ale upřímně, i slušný přivýdělek.


Takže konec tohoto pořadu je zcela pochopitelně pro Vás o to krutější, i když nepochybují, že řada diváků se na pořad rádi dívali a možná jim bude i chybět. Nicméně, všechno musí jednou skončit a to z různých důvodů. Vzhledem k tomu, že máte své zdravotní problémy, dost možná Vám konec tohoto pořadu umožní se zdravotně zotavit, resp. se ve svých letech méně fyzicky i psychicky namáhat.

Zvláště, jak sama říkáte, což prý není tajemstvím, když jste si tak významně cenila Jaroslava Kubery a hlavně Václava Havla u kterého Vám vadí, že si dnes o něj kdekdo, přesněji kdejaký nýmand, otírá boty.

Paní Kubišová, není až tak těžké pochopit, co pro Vás Václav Havel znamenal. Nechci to zde rozebírat jen konstatuji, že díky panu Havlovi jste se stala přes den či noc slavnou jen díky jedné písni, která v té době právě díky V. Havlovi našla místo jako protestsong té pohnuté revoluční doby. Nijak Vám to neberu, byla taková doba a dost možná, kdybyste to nebyla Vy, byl by to někdo druhý. Chci Vám však slušně připomenout,, pokud jde o Václava Havla, že byste měla obrátit list. To, co na Havlovi oceňujete, proč jej obdivujete a proč k němu máte takový osobní vztah, je jedna stránka jeho listu života, ta druhá je pro Vás netvrdím že nutně neznámá, ale nepřijatelná, či spíše nepříjemná.

Obávám se, že to asi nepochopíte, ale lidé jako Vy a je jich celá řada, jsou, resp. musí být V. Havlovi vděčni, musí jej adorovat, musí se jej zastávat a hýčkat jeho jméno, neboť jak Vy, tak ti ostatní, jste se dostali na výsluní popularity, postavení, k penězům, k bohatství. Ne, nechci tvrdit, že Vy jste zrovna nějaká milionářka, i když jistě nestrádáte, ale jsou lidé, kteří V. Havla adorují přesto a to platí bezezbytku i pro Vás, že Václav Havel, který se pro mnohé stal představitelem nového režimu, člověkem, který nám obrazně řečeno, přinesl demokracii, tak byl také jedním z prvních kdo (ruku v ruce s Karlem Schwarzenbergem) zákeřně a zbaběle prolomil dosud platné Benešovy dekrety, člověk, který se stal falešným a prolhaným hráčem české politiky a státnosti vůbec, když svým notně proradným jednáním se stal vlastizrádcem největšího polistopadového dění v Československu.

Paní Kubišová, nemějte mi to za zlé, ale mít někoho rád jen proto, že díky V. Havlovi se Vám, či jisté skupině lidí jeho spolupracovníků, přátel a kamarádů, některých pochybných disidentů, chartistů aj. „zadařilo“ ještě neznamená, že to musí být nutně dobrý člověk. Dobrý ano, ale jak pro koho a je také třeba znát, komu sloužil, kdo mu byli vzácnější než český lid, kterému se sice jevil jako obroditel alá Dobrovský, Hus a další historičtí čeští velikáni. Václav Havel se mnohým lidem stal berličkou a výtahem jak k popularitě, úspěchu, penězům, bohatství, tak i k moci. Proto se Vám Václav Havel jeví neskonale pozitivní, tak velkorysý, tak prodemokraticky (rozumí se proamericky) nadšený, pro co nejste Vy, ani ostatní ochotni připustit jeho druhou, černou až prohnilou stránku duše, vypočítavou povahu a křivý charakter vlastizrádce.

Ne, to nejsou pomluvy, paní Kubišová, to jsou jen fakta, které Vám jsou asi známa, ale nechcete je akceptovat. Ano, jistě k tomu máte své důvody, ale buďte alespoň natolik upřímná a čestná a řekněte také, že Václav Havel byl sice fajn, ale byl to také neřád. Tím sice ani zdaleka nevyjádříte podstatu jeho křiváckého charakteru, ale aspoň přiznáte, že tak jako každý člověk i V. Havel nebyl žádné „zlatíčko“, že nebyl jakýmsi „světlonošem“ lepších časů, ale zrádcem a katem české státnosti.

Pokud tato fakta a skutečnosti veřejně nepřiznáte, u mnoha lidí tak budete, resp. zůstanete jen příživníkem z dob „sametové“ revoluce, kdy jste národ kulantně řečeno „opila“ svou písní a od té doby žijete hlavně z této podstaty. Jen připomenu, že všechny Vaše vrstevnice z branže, pokud ve své kariéře pokračovali, se vypracovali svou pílí, zatímco Vy jste dál existovala na pochybné kariéře politické popularity.

Cenila jste si pana Jaroslava Kubery. Proč ne, vždyť to byl člověk, pro kterého byl také Václav Havel idolem. A zase jsme u toho, zda Váš obdiv k tomuto člověku je jen proto, že se na veřejnosti projevoval jako člověk s kladným charakterem, ale už se zakrývá, mlčí nebo tají jeho méně pozitivní, bezcharakterní jednání mimo hlavní politickou scénu. Je sice pravda, že je lepší neznat pravdu, stačí když se zná pozitivní lež a hezká slova, ale to je právě to, co ničí naši společnost. Stále se nám ústy některých politiků snaží tvrdit a nalhávat, jak je vše pozitivní, dobré, jakých úspěchů jsme, díky demokracii, členství v EU a NATO dosáhli, ale nikdo oficiálně a otevřeňe neřekne, či spíše nepřizná, že jsme na tom mnohem hůře, než kdy před tím. A je to i Vaší zásluhou, paní Kubišová, neboť adorujete a upřednostňujete jen ty skutečnosti, které Vám jsou blízké a pro Vás výhodné.

Paní Kubišová, bez urážky, mějte i nadále Václava Havla za svého idola, braňte, aby si o něj, jako o rohožku někteří „nýmandi“ čistili obuv, ale buďte také alespoň natolik objektivní, že přiznáte Havlovu dvojakost a rozpolcenost osobnosti (alias muže dvou tváří), kterému Vámi tolik odsuzovaní, jak je nazýváte „nýmandi“, právem nemohou přijít nejen na jméno pro jeho zku****ý charakter, ale hlavně pro jeho proradné, vlastizrádné jednání.

Paní Kubišová, přeji Vám dobré zdraví, pohodu a také další, pro Vás tolik povznášející poblouznění duše ikonou Václava Havla, s pozdravem

Jiří B a ť a
Holešov 4. ledna 2021

Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



Proč musel zemřít generál Lučanský? Komu stál v cestě?   
Pridal tk Úterý 05 leden 2021 - 03:14:44 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
Smrt generála Milana Lučanského – zbabělá sebevražda zkorumpovaného policajta, jak se ji snaží prezentovat jak slovenská, tak česká „mainstreamová“ média, nebo sprostá vražda v podstatě slušného člověka, který se provinil jen tím, že „věděl příliš mnoho“?

Za normálních okolností bych si netroufl formulovat závěry, dokud není k dispozici více informací. Třeba proto, že Slovensko je pro nás už dlouho „far far away“, dalekým zahraničím s politickými poměry snad ještě divočejšími, než jsou ty naše (a to je co říci). Objektivní hrozby pro demokracii, právní systém ČR i nás, řadové občany, které z případu a z politického a mediálního dění kolem něj plynou, podpořené osobními zkušenostmi a znalostmi pozadí některých kauz, mě ale přiměly učinit výjimku.

Fakta, která postupně vyplouvají na povrch, totiž zásadním způsobem narušují některými slovenskými médii vykreslovaný obraze generála Lučanského jako div ne placeného informátora a pomocníka mafie. Naopak, nové informace ho ukazují spíše jako člověka, který s mafií tvrdě bojoval a nebál se postavit i lidem, jejichž přímé vazby na stávající slovenské politické špičky ho mohly ohrozit nejen pracovně, ale, jak se nakonec ukázalo, dokonce i na životě.

Informace, zveřejněné v nezávislých médiích, včetně českého serveru Parlamentní listy, vyvolávají nejen víc než jen oprávněné pochyby o „oficiální“ verzi vazebního zranění pana generála pádem na činku, ale i o způsobu a důvodech jeho údajné sebevraždy. A podotýkám, že svědectví o „čistotě“ slovenských bachařů od lumpa, kterého generál Lučanský dopadl, usvědčil a dostal do stejné „basy“, v níž měl před pár dny spáchat sebevraždu, pro mě není důvěryhodné ani co by se za nehet vešlo.

Možný motiv smrti generála Lučanského naznačil na svém FB i uznávaný právník, bývalý disident a později předseda slovenské vlády Ján Čarnogurský (dovolím si volně přeložit): „Slovensko je malá země s minimálním mezinárodním vlivem. Téměř tu není důvod, pro který by kdokoliv riskoval obvinění z vraždy generála. Téměř. Jeden však existuje. Vražda Jána Kuciaka a Martiny Kušnírové. Prokurátor obžaloval z objednávky vraždy Mariana Kočnera a Alenu Zsuzsovou, ale soud je po dokazování osvobodil. Odsoudil střelce, ale to byli pouzí pěšáci. Generál Lučanský se dostal do konfliktu s vyšetřovatelem vraždy Kuciaka a jeho snoubenky, protože nepovažoval vyšetřování za důkladné. Pokud měl byť jen indicie o hlubším pozadí vraždy Jána Kuciaka a jeho snoubenky (moje poznámka: vraždy, která de facto spustila na Slovensku něco jako podivnou „barevnou revoluci“), byl by to motiv k jeho odstranění.“

Ján Čarnogurský svými slovy perfektně vystihl podstatu hrozby, s nímž se potýká i naše sice o něco větší, ale naprosto stejně mezinárodně bezvýznamná Česká republika. Jde o nekontrolovatelné prorůstání mafiánských zločineckých struktur do nejvyšších pater české politiky se všemi z toho plynoucími důsledky a projevy, s konkrétními kauzami i konkrétními lidmi. Ať už šlo o tzv. Sachergate, likvidaci Slušovic, kauzy Wallis, Diag Human, Chemapol, Mostecká uhelná, IPB, lehké topné oleje, nebo IDOS (v níž byl zaangažován i švagr dlouholetého vládce české politiky Kalouska), o „privatizaci“ OKD, kauzy Gripen, CASA, Pandury ...

Kolem těchto kauz, realizovaných zpravidla ve prospěch konkrétních miliardářů nebo finančních skupin, se vždy „motali“ jako zprostředkovatelé či lobbisté různí kmotři – počínaje rukou nikdy nevypátraného vraha inhumovaným (opak exhumovaný; pan Terry Pratchett jistě promine) superkmotrem Mrázkem a z ČR „zázračně“ uniknuvším pozdějším šéfem jihoafrického podsvětí Radovanem Krejčířem, přes „odsouzeného – neodsouzeného, zdravého – nemocného“ Romana Janouška nebo slavně ze všech zločinů vyviněného Ivo Rittiga, až po místní „kmotříčky“ brněnského či ústeckého typu. A abych nezapomněl – byli u toho i jejich pomahači a informátoři, počítaje v to i nejvyšší šéfy „českých“ zpravodajských služeb nebo milenky premiérů, a také specialisté „na špinavou práci“, často bývalí policisté z elitních policejních jednotek, nebo bývalí „misionáři“ z průzkumných jednotek AČR.

Nám, řadovým občanům, je naopak až drsně přímočaře dáváno najevo, že právní stát a jeho „ochranné ruce“ jsou pouze pro vybrané, zatímco plebs musí držet ústa a krok. Přimaloval jsi politikovi na volební plakát veselé růžky, nebo jsi se vzepřel se zbraní exekutorovi, jehož průvodci ti vyrazili dveře a ty jsi nevěděl, o co jde? Jdeš bez milosti bručet.

Opilý těžce zraníš nebo dokonce zabiješ autem člověka? Jsi celebrita nebo multimilionář? Drobný problém. Budiž ti odpuštěno, jdi a nehřeš více. Vzepřel jsi se svým loutkovodičům? Jdeš do basy bez nároku na zdravotní matraci, i kdyby ti ji doktor stokrát předepsal. Pomáhal jsi krást politické loutce, pro níž jsi dělal špinavou práci, ale jsi potichu a nepráskneš ji? Strávíš sice pár let v base, ale spíš jako v sanatoriu. Pracuješ „venku“ a v podstatě se nikdo nezajímá, kde jsi a co děláš.

Snažíš se rozkrýt, nebo nedej Bože dokonce likvidovat korupční systém na ministerstvu obrany nebo vnitra? Šup – a najednou máš v autě neidentifikovatelnou pistoli, jsi obviněn z pohlavního zneužití, nebo večer před tím, než ti policie ráno o půl čtvrté vyrazí dveře a obviní tě z braní úplatků, na tvůj účet „odnikud“ připlave 1,5 miliónů korun.

Výčet reálných projevů hlubokého souznění mezi českými mafiánskými skupinami, navenek vystupujícími jako ctihodné obchodní společnosti nebo finanční skupiny, kmotry, kmotříčky a jimi korumpovanými politickými loutkami by zabral ještě mnoho stran. To ale není cílem. Jako občan ČR ale chci a musím poukázat na způsob, jakým se k těmto aférám a jejich aktérům staví nejen rádoby odpůrci politického establishmentu bez ohledu na politickou orientaci, liberálové a mainstreamová média, ale i česká justice a policie.

Právě zde totiž vidím největší riziko pro český stát a především pro nás, občany, jimž je stále nejvybíravěji dáváno najevo, že vlastně nemáme co mluvit nejen do politiky a do stále okatějšího rozkrádání trvale hubnoucích státních financí, na které se skládáme rukou společnou a nerozdílnou, ale ani do stále otevřenějšího oklešťování našich práv a svobod (ne těch fiktivních, vymýšlených ve prospěch dnes již nikým neutlačovaných menšin, ale těch skutečných, často historických, daných Ústavou a zákony ČR) a do šílených nápadů stále hlasitěji vyřvávaných představiteli různých více či méně nahnědlých deklarativně „nepolitických“ nebo „občanských“ hnutí a skupin, financovaných často ze zahraničí obtížně identifikovatelnými nadacemi, instituty a podporovateli.

Tyto skupiny, trvale udržované v pohotovosti různými umělými kauzami typu Čapí hnízdo nebo evropské dotace, neustále vytvářejí tlak na vládu a dávají najevo, že v případě, že nebude ochotna dělat to, co chtějí jejich donátoři, vyjdou pod vhodnou záminkou (populární je například nezávislost tzv. veřejnoprávních médií, nově pak opatření vlády proti šíření nemoci Covid-19, nebo očkování) do ulic a s podporou ze stejných zdrojů placených soukromých médii nám uspořádají takový Me(a)jdan, že na to do smrti nezapomeneme.

Velmi hlasitě a agresivně se vyjadřují rovněž k mezinárodním hrozbám – především k té „ruské“. Nijak jim však nevadí ani stále rostoucí ilegální imigrace z Afriky a Středního východu, ani stále agresivnější projevy radikálních muslimů v západoevropských zemích, ani hrozby Evropě ze strany Turecka, česká účast v zahraničních tzv. „spojeneckých misích“, nebo tlak USA na nákup amerických zbraní bez ohledu na potřeby obranyschopnosti ČR. A už vůbec jim nevadí diktátorské snahy EU o přepsání dějin posledních 75 let, bezohlednou likvidaci vzdělanosti a identity zejména menších evropských národních států (včetně toho našeho) a vytvoření evropského superstátu pod kuratelou Německa.

Možnost ztráty i těch posledních schopností českého státu fungovat jako opora a ochranný štít občanů před vnějšími hrozbami a před zlovůlí justice a vlastního státního aparátu je naprosto reálná. Její projevy jsou zřejmé každému, kdo je chce vidět. Umlčování lidí, kteří na projevy úpadku české státnosti upozorňují, snaha znovuzavést cenzuru, snaha blokovat a ukřičet nepohodlné názory a jejich nositele nálepkovat jako xenofoby nebo fašisty, a to i ze strany veřejnoprávních médií – to všechno už funguje. Stejně tak fungují metody dehonestace nepohodlných. Pracovní, ekonomická a společenská likvidace jsou běžně používanými metodami (sám jsem to zažil). Stejně jako policejní vazby ze smyšlených důvodů. Zatím nám v nich neumírali vysoce postavení funkcionáři a lidé, nepohodlní reálně existujícím českým politicko-mafiánským strukturám. Zatím. Bojím se ale, že při současném stavu občanského zájmu o věci veřejné včetně voleb to nemusí být až zas tak vzdálená budoucnost.

Autor: Jaroslav Štefec

Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



Na Tchai Wanu nemají s migranty žádný problém. Proč tohle ODS neřekne?   
Pridal tk Úterý 05 leden 2021 - 03:11:14 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
Diskutoval jsem nedávno s místními zástupci Tchai Wanu jejich migrační politiku. K nim přijede pracovat jen ten člověk, který má předem zajištěný kontrakt, na dobu kontraktu a po vypršení opět odjíždí. Nesmí si přivézt rodinu.

Nemají ku podivu s migranty žádný problém. Řekl jsem jim na to, že mají štěstí, že nejsou členy EU, protože v tom případě by takový praktický a plně funkční systém kontroly zahraničních pracovníků nebyl možný.

Je zvláštní, že o tom Tchaiwanec Vystrčil nemluvil po svém návratu.

Autor: Jiří Kobza
Autor je poslanec za hnutí SPD


Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



Start přezbrojení. Ministerstvo obrany RF poprvé zveřejnilo nové záběry s raketami Jars   
Pridal tk Úterý 05 leden 2021 - 03:07:06 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
4. ledna ruské ministerstvo obrany poprvé zveřejnilo záběry instalace mezikontinentální balistické střely Jars do šachtového odpalovače na raketové základně v Kozelsku v Kalužské oblasti, uvádí tisková služba ministerstva.

Kozelská raketová formace je první, kde probíhá přezbrojení na raketový systém Jars stacionární základny.

Upřesňuje se, že realizace opatření k přezbrojení zvýší podíl moderních raketových komplexů strategického určení na 81 % a zvýší schopnosti skupiny plnit úkoly jaderného zastrašování.

Zmiňme, že Jars je schopný převážet až 85 tun nákladu. Vůz disponuje unikátní manévrovatelností, obrovský tahač se dokáže otáčet prakticky na místě. Při nakládce mezikontinentální balistické rakety se platforma tahače dostala do vertikální polohy, po čemž 50tunová raketa „zajela“ do odpalovacího zařízení.

Tato hrozivá technika je vyráběna ve dvou verzích, mobilní a stacionární. V závislosti na rozmístění jednotek a oblasti jejich odpovědnosti, rakety s dělenou hlavicí jsou buď v šachtových, nebo na mobilních odpalovacích zařízení. V druhém případě jsou řízeny z mobilních velitelských stanovišť. Je třeba poznamenat, že dolet Jarsu je přes 10 tisíc kilometrů.


Zdroj: https://sptnkne.ws/ESzY

Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



Přejít na stranu  [1] 2
Hledat Info kuryr
Novinky pro 2021
PoÚtStČtPaSoNe
 123
45678910
11121314151617
18192021222324
25262728293031
 
Facebook KURÝR

Wedos

www.otvoroci.com

www.slovane.org



www.slevyusteckykraj.cz



TOPlist


© www.infokuryr.cz
Vygenerováno za:0.0753 sec,0.0482 z toho dotazů.Dotazů v DB:17. Použitá paměť:1,211kB